Přeskočit na obsah

Léonora Galigaiová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Léonora Galigaiová
Narození19. května 1568
Florencie
Úmrtí8. července 1617 (ve věku 49 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Povolánídvorní dáma
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťConcino Concini
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léonora Galigaiová (vlastním jménem Léonora Dori, řečená Galigai, 19. května 1568 Florencie8. července 1617 Paříž) byla vlivná žena na dvoře francouzského krále Ludvíka XIII., manželka Concina Conciniho, maršála d´Ancre. Pocházela z Itálie. Velký vliv měla zejména na svou soukojenkyni a regentku Marii Medicejskou.

Jejím otcem byl tesař a v období, když se narodila Marie Medicejská (1573), její matka byla chůvou u medicejského dvora. V roce 1588 ji velkovévoda Francesco jmenoval pokojskou své neteře; potom sloužila Marii, která byla princeznou toskánskou a po svatbě s Jindřichem IV. francouzskou královnou.

Pocházela ze skromných poměrů, ale díky skutečnosti, že byla soukojenkyní Marie Medicejské, už jako malá vstoupila na dvůr medicejských. Spřátelila se s Marií, a když Marie odjížděla do Paříže, Léonora odešla s ní jako její dvorní dáma. Postupně se stala jednou z nejmocnějších žen království a vymohla si na královně matce a regentce Ludvíka XIII. povýšení svého muže Concina Conciniho do hodnosti francouzského maršála; ten tak získal titul maršála d´Ancre. Časem nabyla ohromného jmění, jehož výše byla v roce 1617 odhadnuta benátským vyslancem na patnáct milionů liber, což představovalo tři čtvrtiny ročního rozpočtu království.

Podle pomlouvačů byla rozmarná a chamtivá. Jelikož trpěla epilepsií, kterou medicína té doby nebyla schopná léčit, obrátila se k vymítání a praktikám čarování.

Po odstranění jejího manžela se stala obětí spiknutí, byla souzena jako čarodějnice a v roce 1617 sťata na pařížském Place de Grève. Její tělo bylo spáleno.

Ohlas v literatuře

[editovat | editovat zdroj]

Ve svých románech La Magicienne, Aelius Sejanus, La Femme Cathenoiseji ji nepřímo napadá francouzský autor Pierre Matthieu (1563-1621).[1]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]